Zelené francouzské pláně

Asonance

1:Tak jakpak se Emáš, Willy, Apříteli F#mmůj,
Hdovolíš, jen si sednu do Astínu na hrob Htvůj.
EHorkým letním sluncem jsem ArozpáleF#mná,
Hchodím celý den a jsem AunaveEná.
Podle náhrobku vidím - slavils F#mosmnáct let,
když jsi v Hzbytečné válce oEpustil tenhle Hsvět.
EDoufám, že zemřel jsi F#mčistý a hned,
že jsi Hnestřílel první, když Apřišel rozkaz Evpřed.
R:Hrály Hpíšťaly k tomu, nesli Atě zpátky Edomů
F#mzazněly salvy, když tě Hspouštěli Eníž.
A když Akněz dělal kříž nad tvým Htělem,
začly Adudy zvolna F#mhrát tesknou HEseň.
2:Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.
R:Hrály píšťaly...
3:Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.
R:Hrály píšťaly...
+ A když Akněz dělal kříž nad tvým Htělem,
začly {A__Hdudy zvolna F#mhrát tesknou HEseň...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:28.19+00:00
Výsledky hledání: